VÝŽIVA DĚTÍ

Výživa dětí je od narození zásadním faktorem ovlivňujícím jejich správný vývoj. Nevhodná výživa může vést k pozdějšímu oslabení imunity, vzniku obezity či podvýživy nebo kardiovaskulárních chorob. Správná výživa je poněkud odlišná v různém věku.

V prvních měsících života je nejlepším zdrojem všech živin mateřské mléko. Jeho složení umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. Zhruba do 4. měsíce po narození nepotřebuje dítě žádné další tekutiny či příkrmy. Přidávání nemléčné stravy se doporučuje mezi 4. – 6. měsícem věku, což je období tzv. „imunologického okna“. Tímto pojmem se označuje období, kdy je optimální seznámit střevní imunitu dítěte s potenciálním alergenem, aby jej tolerovala. Pokud je potravinové spektrum dítěte po 4. měsíci rozšiřováno o nemléčnou stravu, je tak snižováno riziko vzniku potravinových alergií. Nicméně do této chvíle je kojení dostačujícím, ideálním a zdraví prospěšným způsobem krmení dítěte. Mateřské mléko obsahuje veškeré potřebné živiny i vitamíny. Pouze vitamín K a D je třeba doplňovat (vitamín K dostane každý donošený novorozenec ihned po narození). Doplňková strava dítěte se zavádí v pořadí zelenina (později s masem), ovoce (s jogurtem) a obilninové kaše.

Mezi 1. a 3. rokem se strava dítěte podobá čím dál více stravě dospělých. V tomto období by strava měla být volena tak, aby byla pestrá a dobře stravitelná. Naopak by neměla být přehnaně slaná a kořeněná. Důležitou součástí je maso, které představuje zdroj železa a bílkovin, vhodné je hovězí, telecí, drůbež a ryby. Neméně důležitý je dostatečný příjem vlákniny, která je obsažena v celozrnném chlebu, ovesných vločkách, bramborách a luštěninách. Vláknina ovlivňuje resorpci živin a urychluje průchod některými částmi střev a brání tak zácpě. Stále je třeba konzumovat v dostatečném množství mléko a mléčné výrobky a vejce pro dostatečný příjem vápníku. V tomto období si děti utváří stravovací návyky. Jejich jídelníček by tedy měl být rozdělen do 5 jídel za den. Je na místě, aby rodiče šli svým dětem příkladem, nejedli ve spěchu a jídla nevynechávali. Základem jídelníčku dětí od tohoto věku a následně po celý život by měli být polysacharidy, které ideálně tvoří 45 – 50 % energetického příjmu.

Předškolní děti ve věku 3 – 6 let prodělávají intenzivní růst. Proto potřebují velký přísun vápníku, bílkovin, ale i tuků. Přestože je toto období spojeno s ranním vstáváním do mateřské školy, děti by se měly naučit nejíst snídani ve spěchu. Je třeba dohlédnout na to, aby dítě za den vypilo alespoň litr tekutin – voda, šťávy, čaje, mléko. Stravu v mateřské škole příliš neovlivníme, je ale vhodné alespoň orientačně sledovat, co dítě přes den skutečně snědlo a nedostatky pak doplnit domácí stravou.

Mezi 7. – 10. rokem se růst dítěte zpomaluje. Energetický příjem ale velmi závisí na fyzické aktivitě. Potřebný příjem tekutin se oproti předškolnímu věku zvyšuje, a to i proto, že děti musí udržovat pozornost ve škole, čemuž pravidelný pitný režim napomáhá. V tomto období by dítě mělo za den vypít 1,5 – 2 l tekutin. Stejně tak pomáhá udržovat pozornost pravidelná strava, proto je třeba dětem chystat vydatnou snídani a svačinu do školy.

Ve starším školním věku, to je mezi 11. a 15. rokem, nastává puberta a s ní skokový růst. Ten bývá provázen zvýšeným příjmem potravy, a to zvláště u chlapců. Sportující děti často potřebují vyšší příjem energie než jejich rodiče při sedavém zaměstnání. Stále je velká potřeba příjmu vápníku a fosforu z mléčných výrobků. Po celé dětství se vápník ukládá do kostí, naopak ve starším věku již jen ubývá. Dostatečným příjmem lze tedy zabránit pozdější osteoporóze. U dívek je nutno dbát na dostatečný příjem železa z masa a vnitřností, kterého potřebují mnohem více než chlapci. U dívek je železo stěžejní zejména vzhledem k začínající pohlavní dospělosti provázené pravidelným menstruačním cyklem. Chlapci jej v menší míře potřebují pro tvorbu svalů.

V dospívajícím věku od 16 do 18 let se již jídelníček v mnohém neliší od stravy dospělých. Tělo v tomto věku ale stále ještě roste, proto není vhodné zvlášť v případě dívek držet žádné diety. Platí, že strava má být pestrá, vyvážená, bez velkého množství tuků a nevhodných sacharidů. S dospíváním se lze zaměřit na složení stravy, které bude prevencí vzniku chorob v pozdějším věku, zejména chorob kardio-vaskulárního systému.