AKTIVITA DĚTÍ

Žijeme v době, kdy je pohybová aktivita zejména u dětí velice diskutované téma. Pojďme si ujasnit, proč je tak důležitá.

Od narození se u každého jedince vyvíjí pohybová gramotnost. Jedná se vlastně o psychomotorický vývoj. Pohybově gramotný člověk se dobře orientuje v přínosech jednotlivých pohybových aktivit. K pohybové gramotnosti v dospělém věku směřujeme od dětství pravidelnou pohybovou aktivitou přiměřené délky a intenzity, která podporuje zdraví. V raném věku je tato aktivita zcela spontánní, později je stimulována rodiči, učiteli a dalšími osobami. Pohyb je nezbytný nejen pro zamezení ukládání tuků, ale i pro správné držení těla, které se fixuje zejména v dětství. Držení těla neznamená jen narovnaná záda. Nesprávné držení přináší problém plochých nohou, nohy do X, vystouplou břišní stěnu atd. Člověk, který je pohybově negramotný může být tak ohrožen na zdraví, ale v některých případech i na životě. Neumět plavat nebo nemít dobrou pohybovou koordinaci a balanc může být v určitývh situacích velký problém.

Bylo zjištěno, že pokud není oběhová, dýchací a svalová soustava v dětství dostatečně stimulována, ztrácí potenciální kapacitu pro fyzické výkony, které by v dospělosti mohla dosáhnout. Dítě, kterému nejde dost dobře jedna pohybová aktivita a nezkouší jinou, si pěstuje nechuť k pohybu. Každý máme geneticky danou predispozici, jak jsme při pohybu šikovní. To ovšem neznamená, že děti, které šikovné nejsou by se měly pohybu vyhýbat. Tato fakta jde v dospělém věku již stěží změnit. Nejvíce můžeme ovlivnit náš pohybový systém, na kterém je založeno postavení těla do jedenáctého/dvanáctého roku života.

Děti mají mnohem více energie než dospělí. Nemusíme být vědci, abychom toto věděli. Často pozorujeme neúnavně si hrající děti a jejich vyčerpané rodiče. Je to z toho důvodu, že dětské tělo využívá více aerobní metabolismus, proto jej vysoká fyzická aktivita méně unaví. Srdeční tep dětí se rychleji vrací do normálu a v jejich svalech se rychleji odbourává kyselina mléčná.

Pro děti v předškolním věku je pohyb zcela přirozený. Potřebují asi 6 hodin pohybu denně, přičemž velká část je zcela spontánní. Není vhodné je v pohybu omezovat, ale ani je nutit do něčeho, co je nebaví. Obojí vytváří negativní vztah k pohybu.

Stejně jako nedostatečný pohyb dětí škodí, i jeho nadmíra není ku prospěchu. V předškolním a mladším školním věku by měl být pohyb co nejvšestrannější. Pokud by docházelo k nadměrnému přetěžování jen určitých partií pohybového aparátu, je zde velké riziko úrazu. Nemusí se jednat hned o úraz viditelný a bolestivý. Může jít o drobné změny ve svalech či kloubech, které jsou základem pro vznik pozdějších zdravotních problémů. Takto poraněnému místu se tělo snaží uhýbat a základ na budoucí problém je na světě.

Shrneme-li si zmíněná fakta, je jasné, že děti mají ty nejlepší předpoklady být pohybově aktivní. Jejich pohyb by zejména v mladším věku měl být všestranný, protože na dobře vytvořených základech lze pak stavět cokoli. Přirozený pohyb, který je často u malých dětí považován za zlobení, bychom neměli omezovat. Ale ani děti nejsou neúnavné a jejich tělo potřebuje odpočinek. Pokud je v dětství aktivní pohyb doplněn řádným odpočinkem, je to skvělý základ pro zdravé tělo v dospělém věku.